Jdi na obsah Jdi na menu
 


O tréninku chrta z roku 1975

4. 6. 2015

 

 

  Gerrit Schouten: Trénink   dostihových chrtů

Motto překladatele:

"doma není nikdo prorokem" - české přísloví

Aby byl  ukojen zájem těch, kteří vidí svoje vzory, pouze na druhé straně  našich státních hranic, byla přeložena staťˇ o tréninkových metodách holandských chrtařů, jak ji sepsal Gerrit Schouten, dlouholetý předseda holandského chrtařského svazu a dostihové komise UICL. Jeho rady by mohly být opravdu dobré, neboť mimo jiné úspěchy, získal se svými greyhoundy tři tituly Mistra Evropy v letech 1957, 1964 a 1970. Zemřel rok po získání posledního titulu a dnes je po něm pojmenována amsterodamská dostihová dráha. Stať byla přeložena z němčiny tak, jak byla uveřejněna  v západoněmecké plemené knize chrtů (svazek XXVII - 1974-1975 ) a je k ní připojen doslov překladatele a několik zvláštností pro trénink afgánů dvou předních chovatelek z NSR.

Gerrit Schouten : Trénink dostihových chrtů

Jistě nemusím zdůrazňovat jak těžko se bude psát na toto  tak často  diskutované téma. Zde totiž neplatí, jen známé rčení "kolik hlav, tolik rozumu" protože musíme ještě připočítat hlavy našich psů. Jestli chce někdo hned na začátku tohoto čtení položit  otázku, zda se  to  o čem bude řeč, bude hodit  pro každé plemeno, musím také hned na začátku odpovědět, že nikoliv! Dokonce  ani pro každého psa, protože tělesné dispozice, způsob života a v neposlední řadě charakter každého psa jsou příliš individuální a s každou radou k tréninku se musí zacházet velice opatrně. Následující metody treninku jsou popisovány z hlediska greyařů. Každý  si už tedy musíte posoudit sám co se hodí  pro vaše plemeno, vašeho psa. A ještě něco: Trénink bude plně užitečný jen u zcela zdravého a dobře odchovaného psa. Chrt je pracovní pes a dobrý chrt opravdový dělník. Z tohoto hlediska  můžeme tedy začít diskuzi o tréninku. Nejdůležitější předpoklady jsou vytvořeny již při odchovu štěňat, což jediné umožňuje  pozdější tréning, který by nevedl  ke škodám na zdraví psa.

Za výsledky, kterých pes při podějším tréninku dosáhne, je z větší části zodpovědný  již sám chovatel. Základ leží na chovatelově výběru té nejlepší krevní linie. Jestli  však nepostupoval při výběru vhodného partnera dostatečně  promyšleně, jestliže šel cestou nejjednodušší a hlavně nejlevnější, když mu bylo jedno, že ten nejbližší partner jeho feny má mnohé vady a nechtěl obětovat nějaký ten peníz  na cestu za opravdu vynikajícím jedincem, dopouští se základní chyby, která je potom příčinou nespokojenosti majitelů jeho štěňat. Nevěřte, že kondici můžete psovi "vtrenovat" i když nejsou  splněny  právě popsané základní podmínky a že můžete nějak nacvičit ostrost na kůži, když si jí pes nepřinesl  již z domova.

Avšak pozor! Ne každý rychlý pes je vhodný do chovu. Velmi  důležitou roli hraje  charakter a schopnost prosadit se. Ačkoliv i při chovu dostihových  psů je standart základnou, z níž je nutno vycházet jsou dostihoví psi odchováváni jen k účelům výkonovým.  Jest-li, že chovatel nepostupoval ještě před narozením štěnat správně a potom  ještě nevěnoval odchovu dostatečnou péči, nedostanete z mladého psa nic, byť by jste ho trénovali sebevíc.

Ovšem tak, jak je  chovatel odpovědný za dokonalý odchov, stejně tak je nový majitel mladého psa odpovědný za jeho další vývoj. A jak tedy postupovat?

Přinesli jste si domů tříměsíční stěně. Asi měsíc mu bude trvat, než se patřičně aklimatizuje. Za tuto dobu si připravte první tréninkovou pomůcku. Bude to vycpaná králičí nebo zaječí kožka, se kterou necháte psa si hrát. Pes musí o ní jevit zájem sám a vy mu jí musíte odebrat hned, jakmile zjistíte, že o ní ztratil zájem. Později uvažte kožku na kus provazu, hoďte jí několik metrů před sebe a pomalu táhněte, aby měl pes dojem, že ta věc je živá. Vyžaduje to dost trpělivosti, ale je to jediná metoda, jak zostřit instinkt psa na kůži. Ze psa, který takovou ostrost nemá, se často vyvine remplíř. Proto je ostrost na kůži dalším nezbytným předpokladem pro pozdější trénink. Dostat tuto vlastnost do staršího psa je samozřejmě velice těžké, ne-li nemožné a proto jí musíme vyvolat a utvrzovat co nejdříve, pokud je mladý pes ještě v celkovém (tedy fyzickém a psychickém) vývinu. Omezíme se však vždy jen na umělého zajíce!

I když jsme tuto etapu uspokojivě zvládli, je doba pro dostihovou dráhu ještě hodně vzdálená. Další krok k tomu je vybudování patřičného osvalení, které musí odpovídat pozdější tréninkové zátěži. Lovecký instinkt samozřejmě dále upevňujeme. Mladý pes, kterého jsme vypustili z vodítka, nikdy neběží přímým směrem. Obrátkami  do všech směrů se jeho svaly harmonicky vyvíjejí. Zkuste nyní, jak je pes schopen běhat do kruhu a to doprava i do leva, aby se jeho svaly na obou stranách jeho těla přirozeně a stejně silně vyvíjely. Proto přivažte kožku na asi pětimetrovou šňůru a tu asi na dvou metrovou hůlku. S takovou "udicí" opisujte kruhy, ze začátku pomalu, později rychleji. Po patnácti kolech změňte směr, ale nejprve nechejte pejska odpočinout. To by jste měli provádět každý den. Každý sám si musíte rychlost odhadnout tak, aby se pes příliš nevysiloval, aby nestratil o hru zájem nebo také, aby příliš často kožku nechytil. Pozorujte psa dobře! Kdybyjste zjistili jakoukoliv známku vysílení ihned skončete a nechejte ho několik dní v klidu. Tuto hru může najednou provozovat i několik psů. avšak najde-li se mezi nimi takový, který bude mít víc zájem o své druhy než o kůži, ihned ho ze hry vyřaďte a věnujte mu pozornost samotnému. Jestliže jste  u psa dosáhli již dostatečné rychlosti a šikovnosti, prodlužujte hůlku i šňůru. Tento denní trénink podporuje vývin svalů, upevňuje lovecký pud a zároveň učí psa tak důležité věci, jako je obratnost v zatáčkách.

Jak tedy vidtíe, nezačíná cílený trénink chrta až ve stáří dvanácti měsíců, ale prakticky  brzy po narození, i když to s dostihovou dráhou nemá ještě nic společného. S popsaným tréninkem můžeme začít  již ve čtyřech měsících stáří psa. Do té doby je prostor středně velkého psince pro jeho pohybový vývin zcela dostačující.

Po čtyřech měsících by měl mít pes také několik hodin volného pohybu venku, dle možností ve  volném terénu. V žádném případě by však mladí psi běhat ve vicečlenné smečce, ale jen po jednom, nebo ve dvojicích, aby nemohli "lovit" jeden druhého, nebo se dokonce napadat. Přitom bývá sensibilní nebo pomalejší pes "obětí", jestli je menší nebo větší nehraje  v těchto případech žádnou roli. Soustavně pronásledovaný pes bude bázlivý a přenese si tuto vlastnost i na dráhu. Dost často potom tito psi svoje povahové a charakterové  vlastnosti dále přenášejí. Základ  pro jejich selhání může být v odchovu, při němž majitel svým lehkomyslným počínáním udělala rozhodující chyb. V tomto časovém období, v němž se charakterové vlastnosti zvířete ještě formují, má totiž vliv prostředí, to znamená pozitivní nebo negativní zkušenost, rozhodující význam.

Ti psi, kteří ty pomalejší "loví" a často je ještě koušou, i když jen z hravosti, se tomuto zlozvyku jen těžko odnaučují. Toto byste měli hned od začátki podchytit. I když to není vysloveně agresivita, počítejte s pozdějším napadáním! Vypouštění celé smečky zajisté spoří čas, riziko s tím spojené je ovčem příliš velké. Vypouštění mladého nezkrotného psa se může dít jen s velkou pečlivostí a nikdy bez dohledu. Navíc svobodu pohybu, kterou mladý pes právě dostal, musíme správně dávkovat, abychom mladého, ještě nevyvinutého psa " nepřetáhli". Nehoňte mladého psa a nenechejte ho k smrti unavit ! Musíte umět vždy včas přestat. Právě zde leží namajiteli velká odpovědnost a jen on sám může rozhodnout, kdy se musí trénink přerušit. Žádné měřítko se zde nedá určit. Být příliš ustrašený však také není dobré.

Když má pes šest měsíců, přišel čas, aby se začal zajímat o kůži. Ani nyní to však ještě nebude na dráze. Ve volném prostoru si za navijákem vyzkoušíme jeho ostrost na kůži a posoudíme jeho rychlost a styl, abychom dále mohli se psem pracovat a připravovat jej na vlastní trénink na dráze. Na takové vyzkoušení  nám stačí 100 až 150metrů, které pes zaběhne  dvakrát. To zopakujeme každý měsíc a mezitím odstraˇmujeme drobné vady a nedostatky.

Ne dríve než ve dvanácti měsících začnete trénink na dráze. Zde jsou dvě věci nadmíru důležité:

  1. Neztraťte trpělivost a nepřetěžujte psa!                           

  2. Když jste přesvědčeni, že váš pes není na kůži dostatečně koncentrován, nenechte jej běžet s ostatními psy. Ať klidně běhá sám, samostatný běh je prvním předpokladem dostihového psa. Bohužel je toto pravidlo jen velmi málo dodržováno.

Jestliže pes při prvních pokusech ukazuje, že ještě není na dráhu  a zejména na ostatní psy dostatečně zralý ( při běhu se rozhlíží, zastavuje se, rempluje a pod.) nechejte ho v klidu. Choďte na trénink, ale nechejte psa běhat samostatně. Neurážejte se, když ostatní lidé nebudou chtít nechat své psy běhat s vaším miláčkem! Váš pes se v samostatných bězích také dostatečně vyřádí a vy nebudete kazit ostatní psy.

Při prvních trénncích věnujte také nezbytnou pozornost ostatním věcem, které mají souvislost s dostihy, jako je košík, dečka a start z boxů. Trénink na dráze nikdy neberte  jen jako trénink rychlostní, ale spíše jako trénink technický. Chyby, kterých byste se dopustili z podceňování těchto  záležitostí, by se vám mohlynv budoucnosti těžce vymstít. Nejdůležitější je hladký start. Aby se mladý pes nebál jít do boxů, startujte jej nejdříve  z otevřených boxů. Přitom je nesmírně důležité, aby pes naprosto zřetelně viděl  kůži, která má být tažena  tak daleko, aby jí pes nechytil, ale aby jí také neztratil z dohledu. Zejména v zatáčce  musí být kůže tažena, tak aby byla mdostatečně brzy na kladce, čímž se pes dostane správně na síť.

Je také velice důležité, aby pes neběžel při svém prvním startu s příliš rychlými psy. Odradí ho to, že nevidí kůži a běží potom jen pro to, že před ním běží ostatní. Starší, pomalejší, ale v každém případě čistě běhající pes je nejlepším řešením. Trénování s nečistě  běžícím psem, když není nic jiného k dispozici, je přímo zločin. Mladý pes se neustále učí a tak by celá dosavadní namáhavá práce byla ztracena v jednom dni, kdyby byl mladý nezkušený pes při svém prvním běhu napadán notorickým remplířem při běhu a třeba ještě při odchytu.

Teprve až mladý pes všechny úkoly s úspěchem splnil, můžeme začít s opravdovým kondičním tréninkem na dráze, který je přípravou k samotným dostihům

Na dostizích požadujeme od psa dva až tři běhy, aby se dostal do finále. Zároveň chceme, aby v tomto rozhodujícím běhu byl nejrychlejší. Je tedy nesporné, že musíme se psem absolvovat tvrdý trénink. Určitá tvrdost  na psu je v tomto případě nezbytná, ale  ani nyní nesmíme  v žádném případě zapomínat na svou lásku ke psu. Trenér, který k psovi nemá vztah a porozumění, zůstane bez úspěchu.  Msí se se psem žít, aby bylo  možno ho s porozuměním učit. Péče a láska k psovi, bedlivé pozorování jeho kondice ze dne na den, to vede ke špičkovým výkonům ma dráze. Je zcela nezbytné netrénovat, jestliže tělesný stav psa to nedovoluje. Nechejte psa v klidu, aby se mohl dostatečně zrekreovat. Zejména feny jsou v tomto ohledu velice citlivé. Netrénujte a nezávoďte s fenou  dřive, než za tři měsíce po začátku hárání ! Majitel feny, který tento čas nechce obětovat, je sobec. Obětuje tělo feny v zájmu své ješitnosti.

Náš kondiční trénink během sezony spočívá zejména na denním pochodu, jehož délka začíná na patnácti minutách a dle stoupající kondice se prodlužuje až na hodinu. Tímto pochodem dojdeme na tréninkovou louku, kde pes absolvuje nejméně třikrát, maximálně však  šest až sedmkrát 150 až 200 m dlouhou rovinku za navijákem. Doporučuji pískovou dráhu ( pozor však na zranění), na níž musí pes vynaložit více síly. Takovýmto pravidelným a s rozumem prováděným tréninkem dosáhneme dobrých výsledků.

Na začátku sezony konáme tento trénink jednou týdně. V sezoně, když má pes závody, má v pondělí úplný klid, v úterý a ve středu je plný trénink, ve čtvrtek večer čtvrthodinu procházka a v pátek a sobotu je klid před nedělními závody.

Po tréninku jde pes do psince, ovšem nejprve jej vykartáčujeme, lehce promasírujeme a prohlédneme, zda není zraněný zejména na tlapkách. Eventuální zranění ihned ošetříme. tlapky jsou pro psa stejně důležité, jako nohy pro baletku.

Psi, kteří mají v psinci dostatek prostoru pro pohyb a týdně se zúčastňují dostihů, nepotřebují  během sezony žádný zvláštní trénink.

Každý majitel dostihového chrta ví jak důležitá je forma psa. Tato forma nemá nic společného se všeobecnou tělesnou  kondicí. Forma přichází a odchází neznámými způsoby a je to všechno vůbec velice těžké k popsání. Jestliže má pes formu, jdou časy na dráze o několik desetinek dolů. Ovšem příliš mnoho tréninku (jakož i příliš málo)  může být příčinou poklesu formy. Kondice a forma není tedy v žádném případě totéž. Vrcholnou kondici dosáhnete  s každým zdravým psempomocí tvrdého tréninku, ale formu je mnohdy velice těžko dosáhnout. Zde hraje roli mnoho faktorů.

Velkou pozornost věnujte tělesné váze psa. Každý pes běží nejrychlejí při odpovídající váze. Stanovení ideální váhy je těžký a le důležitý úkol, který musí majitel chrta vyřešit. mnohdy může pár deka navíc (nebo méně) být rozhodující. jen správnou souhrou množství a kvality stravy na jedné straně a dávkami a intensitou tréninku na druhé straně, dosáhneme ideální váhy. Musíme tedy dávkovat krmení dle lehkého nebo tvrdého tréninku. Jestliže je pes příliš těžšký nesnížíme radikálně množství potravy, protože bychom tím psovi uškodili. Vyrovnání dosáhneme zvýšením tréninkových dávek a pohybu všeobecně. V opačném případě mírně snížíme intenzitu tréninku a zvětšíme krmné dávky. Strava i trénink musí být tedy v rovnováze. Především během dostihové sezony musí být strava mimořádně pečlivě sestavována. Maso musí být v každém případě hlavní složkou potravy a to pokud možno syrové.

Čím  lepší je tělesná soustava psa, tím méně ztratí pes na váze během tréninku. Při dostizích také  ztratí pes něco ze své obvyklé váhy, avšak během 48 hodin dosáhne znovu  normálu. Každý majitel dostihového psa by se měl seznámit s nejnovějšími vědeckými poznatky z tohoto oboru. Bude mít záruku, že se jeho pes ve zdraví dožije vysokého věku.

dostihový chrt není žádný stroj, kterého lze udržet nepřetržitě a přitom beztrestně od března do konce  října ve vrcholné kondici. Omezte proto vrcholnou formu na období podstatně kratší, třeba jen od  července  do konce září. Není žádná hamba pro špičkového psa, jestliže je v době vrcholných závodů zcela fit a na konci sezony nedosahuje zrovna nejlepších výsledků. Tuto "oběť" rozumný majitel chrta rád podstoupí, odměnou čehož mu bude delší čas radosti z výkonu jeho psa.

Psa nechte v klidu od konce října a začněte s tréninkem zase až v polovně února, nejlépe však až v březnu. V zimě není nějaké to kilo navíc žádným problémem, ale spíše žádoucí, zejména u mladého psa. Na jaře musíme zase ovšem přebytečnou váhu zredukovat. Ne ovšem menšími dávkami stravy, ale odpovídající intenzitou tréninku. Ten do chce dosáhnout optimální váhu psa v několika málo týdnech dopouští se drancování těla svého chrta.

Normálně jsou psi krmeni mezi 17.-18. hodinou. V týdnu před dostihy postupně posunujeme hodinu krmení, tak aby poslední den před závody dostal pes stravu již ve 13h. Potom již psa nekrmíme ! Ráno před dostihy podáme psovi vaječný bílek s hroznovým cukrem (Glukopur) a mlékem. Po každém běhu dostane pes  trochu vody s hroznovým cukrem k doplnění cukrových rezerv v krvi.

Před finálovým během masírujeme psa s použitím masážních prostředků. Bohudíky je opozice proti masážním prostředkům stále menší, obzvlášť v Anglii. Slovo "doping" , které se někdy  v této souvislosti vyslovuje, je urážkou každého dobrého amatéra, který toto umění masáže ovládá.

to jsou tedy některé zásady tréninku a přípravy  psa k dostihům. Znamená to, že dobrým  cíleným tréninkem bude rychlý pes stále vítězit? Přirozeně, že ne! jsou to pouze předpoklady, které mohou eventuelně vést k úspěchu. Rychlost psa je bezpochyby prvním předpokladem, ale  i dostihové zkušenosti, inteligence psa, jakož péče o psa před a po dostizích, momentální forma a konec konců i trocha toho závodnického štěstí hrají velkou roli. Všechny tyto faktory dohromady činí z našich dostihů  právě tu zajímavou a nrvy drásající záležitost, pro kterou vše vlastně děláme. Doufám, že obzvlášť začátečníci v našem sportu budou mít z popsaných zkušeností užitek a že si budou počínat  v zájmu zdraví našich psů i v zájmu jejich dobré výkonosti na dráze.

Doslov překladatele

Dočetli jsme tedy zkušenosti pana Gerrita Schoutana z Holandska. Ještě než se vrátíme k jeho článku, abychom si ujasnili něco, co bylo řečeno ne zcela jasně, nebo co bychom měli dělat u nás trochu jinak, chtěl by překladatel podotknout, že sám touto metodou postupoval  téměř  pět let aniž ovšem o panu Schoutenovi, věděl něco bližšího. Nemůže se bohužel pochlubit třemi tituly Mistrů Evropy, ale dá se říci, že Bar Lowy i Ben Yehuda, patřili svého času mezi naší elitu. jako jinde tak i zde tedy platí, že nic nového  pod sluncem vlatně není. Samotný kondiční trénik chrta (jakožto sprintera) není nic jiného, než trénink lidských sprinterů (běžců, cyklistů). Tento trénink se nazývá intervalový a může být buď rychlostní nebo rychlostně-vytrvalostní.V podstatě to jsou krátké úseky (kratší než na závodech absolvovaná vzdálenost) běhané s určitými přestávkami.. Součet takto v jednom tréninkovém dni naběhaných vzdáleností činí troj až čtyřnásobek závodní trati Pro dostihového chrta  dáme tedy dohromady nějakým r o z u m n ý m způsobem lidské tréninkové metody a na základě d e t a i l n í h o   p o z n á n í  vlastního psa  potom stanovíme samotný způsob tréninku. Neboť jak pan  Schouten říká, neexistuje  přesný návod se zaručeným  výsledkem, neboť pes není stroj.

Nyní si tedy probereme Schoutenův článek znovu:

Hned na začátku  je nutno znovu zdůraznit základní předpoklad: Pes který pochází z rodičů, od nichž nemohl zdědit nic mimořádného, se z 99% nezařadí mezi špičku i kdyby nechal na tréninkové  dráze duši. Nedejte se mýlit  stehenními svaly a velikostí hrudníku ! Velikost srdce a vitální kapacitu plic , což je ten vlastní motor psa, nepoznáte.

Dále vysvětlení pojmu trénink: Tréninkem se nemyslí jen to známé honění se za navijákem, ale celý komplex od štěněčího hraní s kůžičkou až po ten naviják.

Překvapuje mě, že Schouten  věnuje tolik místa štěněčí hře s kůží. U greyhoundů a whippetů se ostrost na kůži předpokládá tak jaksi sama sebou. Domnívám se, že pokud musím greye takto pracně učit, nedosáhnu s ním  nijak oslnivých výsledků. Což ovšem neznamená, že tto část  tréninku ůplně zavrhuji ! !

Jiné to ovšem bude u afgánů a barzojů, čímž jsme se dostali k problému, zda je popsaná metoda vhodná i pro jiná plemena. Vezmeme si na pomoc další dva články z plemenné knihy DWZRV o tréninku, tentokrát  afgánů, které napsaly Erika Rodde a Margit Roth. Obě jmenované dámy jsou čelnými  funkcionářkami západoněmeckého svaz chovatelů chrtů (DWZRV)- První chová afgány  von Kattwiga a je předsedkyní chovatelské komise ( Zuchtleiterin) DWZRV a druhá chová greyhoundy, afgány a italáčky  von Pellerschloss a je členko chovatelské komise DWZRV pro italské chrtíky ( u nás bychom jí  titulovali poradce chovu) V zásadě se neliší od Schoutena, jen klado větší důraz právě na štěněčí věk a přikládají nácviku ostrosti zcela mimořádnou důležitost. Obě píší, že v této fázi, je zejména pro afgány důležité, aby si štěně všímalo opravdu jen kůže. Rodde dodává, že povaha afgána se liší od povahy greyů mimo jiné také tím, že afgán je lovec-samotář, nikoliv smečkový pes jako greyhound. Proto je pochopitelné, že  afgánů je mnohem více diskvalifikací pro napadání, ostatní psi nejsou pro afgána spojenci, ale soupeři. Vhodno výchovou je nutno ho přesvědčit o opaku.

Dále něco k věk, v němž je chrt schopen podstoupit trénink a závody. Náš dostihový řád stanoví hranici 15 měsíců (pro malá plemena  12 měsíců). Všichni tři citovaní odborníci varují před včasným začátkem. S tím  lze v plné míře souhlasit. M í t   t u   m o c , z a k á z a l     b y c h  b ě h y   m l a d ý c h!!  Napáchá se tím více škod než užitku, zejména na psychickém stavu zvířete. Diskutabilní  výhody běhů mladých, plynoucí z nedostatečné možnosti normálního tréninku, jsou zcela zanedbatelné proti nevýhodám, plynoucích z nebezpečí špatných návyků, jimž je vystaven i sebelépe vychovávaný pes. Samozřejmě , že největší nebezpečí  hrozí právě těm "dostihově nejistým" plemenům, jako jsou afgáni,  mladí greyové nejsou  proti "raubířům" imunní. Dost možná, že jste vlastní nedočkavostí definitivně skončili dostihovou kariéru svého pejska. Rodde doporučuje začátek dostihové kariéry velice pomalý i po těch patnácti měsících a Roth radí dokonce -  po započetí  tréninku ve  dvanácti měsících - začít s dostihy až v 18 až 20měsících  ! Obě  souhlasně tvrdí, že afgán by neměl jít na dráhu dřív, než je úplně jasné , že je pro závody opravdu připraven.  Ne proto, abyste měli okamžité oslnivé úspěchy, ale pro to aby měl pes tak pevné návyky, kterými nic neotřese. Angličtí profesionálové pouští  do závodů greyhoundy také až v 18ti měsících a zřejmě vědí proč. Jen whippeti a italští chrtíci, jakožto malé plemeno jsou hotovi o něco dříve než jejich velcí kolegové, takže jejich věkovou hranici bylo možno posunout  o tři měsíce dopřed. Jistě z vlastní zkušenosti každý z nás ví, že ty horší vlastnosti a zlozvyky  se lehce nabývají, ale nesmírně těžko se jich zbavujeme. A to jsme sami sebe pojmenovali Homo s a p i e n s. !

Jak Schouten , tak Rodde i Roth jsou proti opravdovém lovu živých zvířat. Schouten nepíše konkrétně proč, avšak Rodde tvrdí, že afgáni velice brzy přijdou na to, že při dostizích loví jen atrap. Nevím. Psychika  zvířat je zatím dosti málo prozkoumaná oblast a jen v málo případech lze vyslovit jednoznačný úsudek. Jsem přesvědčen , že zejména zkušený závodník ví, že běží jen za  kusem rozstříhaného igelitu. Bude to asi směsice nejrůznějších důvodů, které vedou chrta k běhu. Samozřejmě na prvním místě to bude pud štvát ("co kdyby to byl tentokrát opravdový zajíc ?"), ale zanedbatelná jistě nebude ani  docela prostá radost z pohybu a jistě je to i  ta normální sportovní snaha být první. Vždyť kolik známe  z dostihů příkladů ! Nechce se dát předběhnout (čistým způsobem), úžasná vůle dostihnout unikající skupinu, když zaspal na startu, úsporný běh vedoucího závodníka,  když má dostatečný náskok, nebo naopak, zrychlení, když m soupeři dupou za patami. A není také málo těch, kteří po doběh (byť vítězném) nejeví  sebemenší zájem o kůži nebo o soupeře. Znám jednu smečku, která má na svém kontě asi 10 zajíců, 8 slepic, nějakou tu veverku, potkana a myšku a minimálně 40 koček a přitom rozhodně neztratili zájem o dostihy, kde se běhá  "jen"za atrapou. Ta likvidace zvířectva  samozřejmě nebyla  záměrná, ale když už se něco takového stane, rozhodně toho svého lovce, nesmíte trestat!   To už by bylo opravdu škodlivé.  Z toho, že nebudeme lov zvěře vyhledávat, ale když už se něco takového občas přihodí, nebudeme tom přikládat katastrofický význam.

Pozor na období po půl roce života! Už to není štěně, což majitele  láká k nepřiměřeným výkonům za navijákem, ale ještě to  není dospěl pes, aby tyto výkony bez úhony na zdraví vydržel!  Naviják je v tomto období jen  zkušebním nářadím. Pes musí mít dostatek všestranného pohyb v jakémkoliv terénu, aby byl připraven na jakoukoliv situaci na dráze. Nedejte se tedy zlákat tím že váš pejsek jednou stačil dospělým psům a zapomeňte na rady o běhu za kolem nebo dokonce motocyklem ! Znovu je nutno připomenout, že trénink nesmí být unavující a jednotvárný. Nejsou to galeje, ale obzvlášť pro mladého psa to musí být radostná událost !

Schouten píše. že psi, kteří mají v psinci dostatek prostoru a týdně se zúčastňují dostihů, nepotřebují žádný zvláštní trénink. Jistě to však nemyslí tak, že by měl být po celý týden zavřený v psinci. Pes potřebuje "špacírek", potřebuje styk s člověkem a také styk s jinými psy. Paní Roth píše, že zejména mladí psi potřebují kontakt s cizími psy, aby se přesvědčili, že cizí pes ještě nemusí být nepřítel. Což ovšem neplatí pro afgány. Pro pozdější návyk remplování je absolutní izolace stejně nebezpečná jako tak zvané vyběhávání psů v celé smečce, kdy se psi navzájem koušou do krků a majitelé s úsměvem přihlížejí, řka " jak si ti naši pejsci pěkně hrají !"

Ještě něco k tak zvané formě. Není to tak tajuplné, jak o tom Schouten píše, ale není to také nic jednoduchého. Jak praví definice, je forma tělesný a duševní stav, který nastává při vrcholné trénovanosti a vyrovnaném  psychickém stav. Pro odborníky trénující své lidské svěřence  na základě nejmodernějších vědeckých metod, už není načasování formy nijak neznámou záležitostí. Na druhé straně však víme, že i přes tu vědu se v tréninku místo vzestupu formy  dostaví její pokles. To jsou ta známá zklamaní z výsledků populárních reprezentantů. I když je trénink vysoce  specializovanou fyziologickou záležitostí, pohybuje se vyladění formy na hranici mezi fyziologií a psychologií. Proto mají ve špičkovém sportu stále více prostoru psychologové. Pro nás z toho vyplývá naprostá nutnost  absolutního poznání svého psa.  Musíme nikoliv odhadnout, ale vidět co který pes potřebuje. Některý chce před dostihem tři dny klid, jiný bude potřebovat "vyhecovat"  a třeba ještě  ráno před závody  pustit za kůží, když se zkouší naviják.  Na toto nemůžete dostat žádný recept, protože to není v osobnosti majitele, ale v osobnosti každého psa. I dva bratři jediného majitele (a chovatele zároveň) mohou být absolutně odlišní. Také s věkem se musí měnit tréninkové metody a tedy i ladění formy. Starší pes potřebuje  větší množství trénink, mladý naopak. Starší pes také potřebuje pořádné rozcvičení (event. masáž), kdežto mladý pes je rozcvičen několika prvními skoky.

Nakonec dva příklady intervalového tréninku:

1. rychlostní: 50m - 10´- 150m - 10´- 200m - 15´- 2x100m 15´- 200m - 10´- 200m . - 15´- 400m (nebo 2x200m) = 1.400m Při tomto trénink musí být mezi jednotlivými běhy  tak dlouhá pauza, aby závodník nastupoval na další start již zcela vydýchán. Dobře k tomu poslouží změřit klidový puls psa a když není dosaženo klidové hodnoty, přestávky se prodlouží. Vyšší trénovaností se samozřejmě dosahuje klidových hodnot dříve. V přestávkách se psem chodíme (na vodítku), před dalším během asi 50m lehký klus

2. rychlostně-vytrvalostní : 50m - 10´- 150m 10´- 2x100m - 5´- 2x100m - 15´- 100m - 10´- 2x200m - 10´- 400m = 1.500m Zde jsou přestávky mezi jednotlivými běhy  kratší, aby organismus  musel postupovat větší námahu  i když je to na úkor rychlosti. Tento trénink provádíme  se psem ovšem jen tehdy, máme-li už  z dostihů zkušenosti, že pes je v každém dalším běhu pomalejší. Pro trénink na začátku sezony nebo pro mladého psa - začátečníka se tento druh tréninku nehodí. Je vhodný tedy pro 3-4 letého psa, kterému dělá potíže vydržet dostihovou zátěž (dělá nejlepší časy vždy jen v prvním rozběhu). Starší pes má už zpravidla dostatek vytrvalosti a spíše musí zvýšenou měrou trénovat rychlost.

Trénink lze stěžovat během do kopce nebo v hlubokém písku (ovšem jemném, žádný štěrk ! )  V tomto případě stačí i jen polovina dávky běhu  po rovině (dle prudkosti kopce) Příliš prudké stoupání však kazí styl a je vhodné spíše na jaře pro "shazování" přebytečných kilogramů.

Velice prospěšný  je také tak zvaný  modelový trénink. Modelujeme tím situaci závodního dne. Tento modelový trénink vsuneme do normálního tréninkového cyklu několik dní před důležitými závody. Je to tedy jakýsi nácvik denního režimu, který je odlišný od toho, na který je pes zvyklý. Naši psi mají totiž zpravidla  více pravidelnosti než my a proto jakékoliv vytržení  z denního režimu je pro ně mnohem těžší a negativně se projeví na výkonu. Denní biorytmus psa má vrchol aktivity ve večerních hodinách (je to přece šelma) a proto začátky dostihů v ranních hodinách  jsou vlastně proti jejich přirozenosti. Máme-li zrovna dovolenou a můžeme-li se věnovat psovi v dopoledních hodinách, velice mu tím situaci na dostizích ulehčíme.

Toto všechno jsou jen příklady ! Neberte nic jako dogma. Úseky i délku přestávek, dny v týdnu, celkové dávky tréninku a podobně, si každý musíte stanovit sám dle možností a schopností vašeho psa.

A co na závěr?        To čím jsme začali. Nemáte-li psa z dobrého chovu, z dobrých rodičů, stane se z něj šampion jen ve zcela výjimečných případech ( a to navíc bez vašeho přičinění). spoléhat ovšem na takovou vyjímku se nevyplácí. Jinak žádné zázračné metody nepomohou.

 
 

 

Portrét



Poslední fotografie


Statistiky

Online: 1
Celkem: 74380
Měsíc: 1711
Den: 69